Až budeme mít hodně slepic, budeme stát na vlastních nohou

Pan Arulnidi a paní Chelvarani se opět zabydlují po dvou letech ve svém domku. Utekli před válkou. Je malý zázrak, že všichni přežili a šťastně se vrátili domů. Ale jednoduché to neměli a nebudou mít ani v budoucnu. Slepice od dárců z Česka jim pomohou v těžkých začátcích a rodina má už se slepicemi velké plány.

„Hned jak jsme se vrátili domů, jsem se snažil sehnat práci. Čínská firma staví skrz náš okres silnici a most přes řeku a potřebují hodně dělníků. Pracuji na stavbě od rána do večera, ale moc nevydělám. Byl jsem během války raněný a nemohu dělat těžkou práci,“ ukazuje Arulnidi velkou jizvu na noze a těžce kulhá opřít se o zeď malého domku.

„Před válkou jsme měli hodně drůbeže a taky krávy, ale když jsme se vrátili zpět, nezbyl ani kurník, natož zvířata. Všechno rozebrali a snědli bojovníci a vojáci válčících stran,“ vzpomíná a vysvětluje Chelvarani a v jejím hlase není znát zloba ani hořkost. S tím, co bylo, je smířená, nic na tom nezmění. Ale co se budoucnosti týče, to se vynasnaží ze všech sil, aby se rodině žilo co nejlépe. „Máme tyhle slepice od vás teprve pár týdnů, ale už si u nás zvykly a nesou vajíčka,“ chlubí se.

„Všechny naše děti chodí do školy. Ajentin a Asfinu do druhé a sedmé třídy a maličký Yestos do školky. Děti se nemůžou dočkat, až budeme mít kuřátka,“ usmívá se Chelvarani. „Zatím vajíčka neprodáváme ani nejíme, necháváme je kvočnám vysedět. Chceme mít aspoň dvě stě slepic a pak rozjet prodej masa a vajec ve velkém,“ dělí se s námi o své plány Arulnidi a ukazuje první vajíčka, ze kterých brzy budou kuřátka. „Pak, až budeme mít spoustu slepic a celou slepičí farmu, nebudeme potřebovat dávky jídla z humanitární pomoc, na kterých jsme nyní závislí a budeme prostě stát na vlastních nohou,“ těší se Arulnidi.

Něco málo o Srí Lance

Srí Lanku zasáhla v roce 2004 ničivá vlna tsunami. Dlouhou dobu předtím zde ale už probíhala občanská válka, která si vybrala více než 75 tisíc obětí, další miliony lidí přišly o veškerý majetek a byly v důsledku války nuceny opustit své domovy.

Naše pomoc zde od roku 2005 směřuje k lidem, kteří prošli válečným konfliktem a kterým navíc další tragédii způsobila živelní katastrofa. I díky podpoře dárců z České republiky se zde pomalu daří obnovovat živnosti a vracet život do normálu.