Kozy nám pomohou zajistit obživu

Je mi 42 let, což je na Namibii poměrně vysoký věk. Slyšela jsem, že průměrný věk dožití v naší zemi je jen 47. Bydlím ve vesničce Blouwes, která leží asi 25 kilometrů daleko od silnice mezi hlavním městem Windhoek a hlavním městem našeho regionu Keetmanshoop. Tam jezdíme jednou za 14 dní nakupovat, protože v naší vesnici je jen velmi malý obchod, ve kterém často nemají nic. Všude kolem je polopoušť, takže je obtížné si cokoliv vypěstovat.

Jsem členkou svépomocné skupiny Ma/gai I Dan. Snažíme se v naší vesnici pomáhat lidem, kteří jsou nakažení virem HIV. HIV/AIDS je totiž v Namibii velký problem, především ve vesnicích jako je naše, kde není lekářská klinika a pozitivní lidé tedy nemají kde dostávat antiretrovirál ní léky.

Největší problem naší vesnice je nezaměstnanost. Vlastně neznám nikoho, kdo by tu bydlel a měl práci. Většina lidí přežívá díky tomu, že je podporují jejich příbuzní ve městech. Někteří také chovají kozy – chovat jiná zvířata nebo pěstovat zeleninu je v naších podmínkách hodně složité.

Moje rodina bohužel kozy neměla. O to větší radost jsem měla, když se na jednom ze setkání naší svépomocné skupiny objevila paní Gertrude Apollus z organizace Namibian People in Need. Dověděli jsme se, že díky pomoci dárců z České republiky může naše skupina dostat 14 koz a jednoho kozla, které nám pomohou zajistit si obživu.

Od té doby co jsme je dostali máme všichni doma alespoň mléko. O kozy se střídavě starají všichni členové naší skupiny. Všechny naše kozy jsou teď březí. Těšíme se, až se jim narodí kůzlata. Část jich totiž budem moci prodat na trhu. Vydělané peníze nám pomouhou zajistit obživu pro naše rodiny. Nikdy ale neprodáme všechny kozy – víme, že nám mohou přinášet dlouhodobý užitek. Budeme díky nim i nadále mít mléko a stále nova kůzlata na prodej.

 Darované kozy s novými majiteli.

 Z dárku budou mít užitek i děti.

 Chov koz patří k tradičnímu způsobu obživy.

 Typický příbytek lidí žijících v chudobě.

Člověk v tísni v Namibii

V zemi působíme od roku 2003 a zaměřujeme se na prevenci viru HIV a zajišťování obživy pro nejchudší. Téměř 20 procent obyvatel Namibie je HIV pozitivních, v zemi je přibližně padesátiprocentní nezaměstnanost, průměrná očekávaná míra dožití je 50 let. Od prosince 2010 Člověk v tísni poskytuje skrze svou nástupnickou organizaci Namibian People in Need podporu chudým lidem ve venkovských oblastech prostřednictvím distribuce koz. Zatím byly obdarovány 3 svépomocné skupiny a 3 chudé rodiny. Každá dostala 14 koz a jednoho kozla. Celkově jsme tedy díky podpoře českých dárců mohli rozdat 90 koz.

Kromě snahy pomoci nejchudším obyvatelům Člověk v tísni poskytuje podporu HIV pozitivním matkám. Její součástí je psychosociální poradenství, vzdělávací aktivity a materiální podpora, která je jim poskytována v podobě dětské kojenecké výživy nakoupené za peníze českých dárců.

V roce 2004 založil Člověk v tísni chráněnou dílnu, která zaměstnává ženy postižené HIV/AIDS. Ženy v dílně i nadále vyrábějí umělecké rukodělné výrobky, které jsou prodávány na místním trhu či dováženy do ČR. Příjmy z prodeje jsou investovány zpět do chodu dílny.