Kozy přinesly radost do Konga

Na jaře 2012 jsme navštívili vesnici Kitutu v konžské provincii Jižní Kivu, kde jsme díky Skutečnému dárku rozdali deset koz. Kozy pomáhají zlepšit živobytí deseti ženám, které krom toho, že se starají o své rodiny, dobrovolně pracují pro místní asociaci FESOP a poskytují ženám, které zažily hrůzný čin znásilnění, velmi potřebnou psychosociální pomoc. Samy dobrovolnice pocházejí z velmi chudých poměrů, a proto jim Skutečný dárek udělal obrovskou radost.

Pětačtyřicetiletá Antoinette Wasaki nám ukazujeme zářivý úsměv. Kolem tělnaté matky dvou dětí neustále pobíhá houf vnoučat. Paní Antoinette k sobě přitahuje kozu, kterou od zaměstnanců Člověka v tísni dostala loni v květnu. Koza právě čeká svoje první kůzlata. Paní Antoinette nám prozrazuje svůj sen: „Chtěla bych si postavit nový dům. Pokud však nenašetřím dost peněz, s pomocí svých dětí si vylisuju nové cihly na opravu a vyměním střechu. Podívejte na tu velkou prasklinu na zdi. Při každém dešti se mi voda dostane dovnitř.”

Pokud vše půjde podle plánu, paní Antoinette by nová kůzlata ráda prodala na trhu a už nyní se těší na další přírůstky. Při odchodu nám klade na srdce: „A nezapomeňte poděkovat lidem, kteří nám kozu koupili!”

Ve vesnici se setkáváme i se čtyřiadvacetiletou Bilingauya Ephrasií. Darovaná strakatá koza nás spolu s jejími třemi dcerami zvědavě pozoruje. Když se ptáme na malé kůzle, co její kozu neopouští ani na krok, mladá paní Ephrasia nám prozrazuje: „Toto malinké kůzle je teď s námi. Nedávno mu zemřela matka a na naši kozu si tak zvyklo, že mu matku nahrazuje. Už si ho necháme.” Ephrasia doufá, že si za našetřené peníze z prodeje budoucích kůzlat pořídí novou střechu.