O svobodě se učí od lidí, kteří neuhnuli

Studenti gymnázia Dašická v Pardubicích se na hodiny dějepisu těší. Ví, že jejich vyučující Alena Vomlelová doplňuje výklad moderních československých dějin i besedami s pamětníky.

Jedním z nich je Josef Čech, který prožil část svého mládí v uranových lágrech. Ani jeho dcera by se snad nikdy nedozvěděla, co se tam tenkrát odehrávalo, kdyby její tatínek nevyprávěl svůj příběh s více než šedesátiletým odstupem svému vnukovi a jeho spolužákům.

„Měsíc jsem žil v domnění, že mi hrozí trest smrti,“ vzpomíná Josef Čech, který byl v roce 1951 zatčen za to, že nosil balíčky politickým vězňům v jáchymovských dolech a pomáhal jim i s přípravou útěku. Nakonec byl odsouzen na 15 let a do Jáchymova, kde byl dříve zaměstnán, se vrátil jako vězeň.

„Naučili jsme se od něj, že je důležité se nevzdávat a za všech okolností dělat to, co považujete za správné a za co se následně nebudete muset stydět,“ svěřila se gymnazistka Nikola Voráčová. Byla členkou týmu, který zpracovával životní příběh pana Čecha a který ho zároveň nominoval na Cenu Příběhů bezpráví za odvážné činy a postoje v období komunismu.

„Nejenže jeho příběh seznámil studenty s událostmi v 50. letech, ale obohatil nás i lidsky. Díky projektu mezi námi vznikla silná osobní vazba a stále se vídáme. Zrovna nedávno jsme byli všichni na společné večeři,“ říká dějepisářka a češtinářka Alena Vomlelová.

Se studenty se pravidelně zapojuje do aktivit projektu Člověka v tísni s názvem Příběhy bezpráví, který nabízí školám dokumentární i hrané filmy a další pomůcky vhodné k výuce dějepisu.

Na stovkách škol v celé republice se díky projektu odehrávají filmové projekce a besedy s pamětníky, historiky a filmaři, a to zejména během listopadu – Měsíce filmu na školách. V průběhu roku se studenti účastní literárních soutěží a pedagogové navštěvují semináře o výuce s využitím audiovizuálních materiálů.

Na gymnáziu Dašická se postupem doby vystřídalo v rolích hostů několik výjimečných osobností. Žáci se mohli seznámit například s bývalým politickým vězněm a disidentem Františkem „Čuňasem“ Stárkem, bývalým politickým vězněm Pavlem Křivkou, historikem Vojtěchem Kynclem nebo s Eliškou Levinskou, která přežila holocaust.

Nedávné dějiny se tak pro studenty staly živým příběhem. A pedagogové mají díky Člověku v tísni k dispozici mnoho metodických materiálů a tipů, jak výuku zatraktivnit.