Příběh Apsany: Ani lockdown výuku v Nepálu nezastavil

Apsaně je 18 let, pochází z Nepálu a je maminkou malého miminka. Do školy nikdy nechodila. V její rodné vesnici se ale otevřelo výukové centrum Člověka v tísni, kde se mladé vdané dívky učí číst, psát a počítat, dostanou učebnice a psací pomůcky. Apsana využila hlídání od rodiny a snaží se několikrát týdně věnovat alespoň pár hodin studiu. Docházku jí však pokazila pandemie.

„Jednoho dne manželovi zavolali z vedení projektu a ptali se ho, jestli bych se mohla účastnit výuky po telefonu. Probral s nimi všechny podrobnosti a pak o tom mluvil se mnou. Byla jsem moc šťastná, když jsem se o této možnosti dozvěděla,” říká radostně Apsana a dodává: „Protože budu studovat z domova 2 až 3 dny v týdnu přes telefon asi 15 až 20 minut denně, dá se to zvládnout. Můj manžel a jeho příbuzní také souhlasili.”

Podobnou formou se začalo učit 1 214 dívek. Pomalu se ale navrací do školních lavic.

„Výjimečná situace jako je pandemie COVID-19 může u marginalizovaných dívek vést k vyššímu riziku nedokončení vzdělání, což dívky potenciálně může připravit o další výhody a životní příležitosti, které by je díky vzdělání mohly potkat. Vzrůstající vzdělávací potřeby dívek by se měly naplnit přizpůsobením vzdělávacích programů. Distanční výuka byla plná výzev, ale alespoň pomohla dívkám udržet si nějaký pravidelný režim studia, který se nyní posílil díky výuce v malých skupinkách v komunitních výukových centrech. Dívkám se totiž učí mnohem lépe a účinněji, když mají osobní kontakt se spolužačkami. Program začal školit všechny pracovníky projektu, aby byli připraveni v případě jakýchkoli nepříznivých okolností zajistit nadále plynulou a nepřerušenou výuku,” říká Bharat Shrestha, programový manažer Člověka v tísni.