Tomáš přijal zodpovědnost za vlastní rozhodnutí

S Tomášem se život nemazlil už od malička. Vyrůstal společně se sestrou v pěstounské péči u nevlastního otce, který byl vždy hodně přísný a vyžadoval pevnou kázeň. Děti musely doma pomáhat s hospodářskými zvířaty, občas i na úkor školy. To ale bylo stále lepší než být s matkou, která je psychicky i fyzicky týrala, nakonec se jich zřekla a utekla od nich.  

S takovým rodinným zázemím nebylo divu, že byl Tomáš často terčem šikany ostatních dětí na vesnici. Brzy získal nálepku problémového dítěte a každou chvíli se ocitl v průšvihu. Chtěl ale ve studiu pokračovat a v deváté třídě se přihlásil na učňovský obor automechanik. V té době také narazil na Člověka v tísni, kde poznal vrstevníky v podobné situaci, a začal navštěvovat naši sociální pracovnici.

Během studia na střední škole se Tomášův vztah s otcem postupně vyhrocoval a mladý muž kvůli problémům doma zameškával výuku. Na záškoláctví se nabalovaly další problémy a chvíli to s Tomášem vypadalo nahnutě. Chtěl ale svůj osud změnit. A díky odhodlání i pomoci naší pracovnice se mu to nakonec podařilo.  

Tomáš začal do školy opět pravidelně docházet, zlepšil si známky, a dokonce od nás začal dostávat retrostipendium – za dobré studijní výsledky mu dáváme finanční příspěvek, který mu pokryje část životních nákladů.  

Jsme na něj pyšní, protože překonal obtíže, a teď navíc sdílí svoje zkušenosti s ostatními. Ve škole měl totiž během roku několik přednášek, kde před téměř stovkou žáků a učitelů mluvil o tom, čím si v životě prošel, a jaká ponaučení si z těžkých situací odnesl.  

V září Tomáš nastoupil do třetího, posledního ročníku studia. Při škole má několik brigád, jednu z nich i v autodílně, kde vidí i svoji budoucnost. Jeho snem je ale otevřít si jednoho dne vlastní dílnu a pracovat na svém. Ví, že jestli se to stane, záleží jen a pouze na něm. Naše pracovnice jsou rády, že mu mohou být oporou, ale ještě raději vidí, jak Tomáš přebírá zodpovědnost za svůj osud a jde si za svým cílem.