Člověk v tísni v Namibii (2013)

Každý pátý Namibijec je HIV pozitivní. Proto se Člověk v tísni, který v zemi působí od roku 2003, soustředí především na pomoc matkám s tímto nevyléčitelným onemocněním.

Člověk v tísni působí v regionu Karas. Jedná se o oblast s jedním z nejvyšších přírůstků výskytu nových onemocnění HIV/AIDS a vysokým výskytem tuberkulózy. V některých chudinských čtvrtích jsou bez práce až čtyři z pěti lidí. Mnoho z nich často hledá vysvobození z bezvýchodné životní situace v alkoholu.

Důležitým projektem Člověka v tísni v Namibii byla chráněná dílna, v níž HIV pozitivní ženy dostaly možnost si vydělat na živobytí své i svých rodin a zároveň šanci pracovat v bezpečném, motivujícím prostředí. V květnu 2009 se společnosti Člověk v tísni podařilo uskutečnit dlouhodobý cíl projektu – vyškolit místní management a převést dílnu do rukou tamních obyvatel. Vznikla tak namibijská organizace Karas Huisen Crafts, která navazuje na původní ideu chráněné dílny.

ZDRAVÍ

Ve spolupráci s Karas Huisen Crafts Člověk v tísni podporuje také HIV pozitivní matky. Kromě psychosociálního poradenství, vzdělávacích a informačních aktivit od nás matky dostávají balíčky kojenecké výživy. Ta má zabránit přenosu viru HIV z matky na dítě. Děti HIV pozitivních klientek projektu, které nemohou kvůli svému zdravotnímu stavu kojit, dostávají dvě velká balení kojenecké výživy měsíčně, a to po dobu minimálně 6 měsíců. V případě, že hrozí podvýživa dítěte, i déle. Matky, kterým to jejich zdravotní stav dovoluje, podporujeme v souladu s doporučením WHO v kojení do věku 6 měsíců dítěte.

V roce 2013 bylo v rámci projektu nově podpořeno 73 matek. Díky podporovatelům Skutečného dárku mohl Člověk v tísni zajistit kojeneckou výživu pro 26 z nich, kterým lékaři nedoporučili kojit. Celkem jsme rozdali 241 kusů umělé výživy. Pouze 2 děti ze sledovaných 73 se během roku nakazily virem HIV.

OBŽIVA

10 rodin HIV pozitivních žen navíc dostalo od Člověka v tísni hospodářská zvířata. Každá rodina dostala 5 koz a 1 kozla. Zvířata zlepší možnosti jejich obživy například skrze prodej mléka nebo masa. Podmínkou je, že prvních 5 narozených kůzlat musí rodiny vrátit zpět, až poté se stanou vlastníky zbývajících koz. Takto „splacená“ kůzlata se pak rozdávají dalším příjemcům – projekt má tedy ambice se stát nezávislým na podpoře zvenčí.